Moudrost týdne 48.

Když déšť skrápěl tvář mého děda, on cítil v každé kapce přítomnost
bohů.
Dnes však Chytrost vládne a Moudrost ustupuje.
Tak chytrý jen vodu a mraky vidí. Křičí, hle vím. Slepý na vidoucího
hraje si.
Když děd můj do ohně hleděl, v plamenech viděl život
svůj i tváře svých předků. Očištěn světlem, posílen teplem, měnil
sebe v lepšího člověka.
Chytrý jen spalování dřeva k užitku svému vidí a nos krčí znechucen
kouřem.
Děd můj kladl mi na srdce tato slova…
„Kdo hledí hlouběji do nitra věcí a hledá skryté, prohlédne
a Moudrost usídlí se v jeho srdci.
Kdo po povrchu věcí očima svýma pátrá, i kdyby spočítal a
popsal všechny stromy a zvěř světa, jen hloupejším chytrákem
se stane…“