Moudrost týdne 21.

Než stal jsem se mužem, byl jsem svědkem mnoha rozepří mezi kmeny, jež hovořili jednotnou řečí a stejné Bohy uctívali. Nepomáhali nikomuž než sobě. Nenávist v sobě k druhým rozhojňujíce. Chodili k stařešinům řešiti spory své. A stařešinové práva podle majetku a věku vykládali. Stejně tak podle množství lidu v jednom či druhém kmenu. Však nad všemi vynikal Věčný, jenž jméno jeho odvozeno bylo od mnoha zim jeho života. Ten zapsal se do srdce mého nejvíce slovy, řka: Bůh nejvyšší dal nám každému rozumnost jinakou, ale srdce každému stejné. Kdo podle rozumnosti žíti a rozhodovati bude, Temnota jej vysaje z života jeho a údělem takového jest býti otrokem. Kdo podle srdce žíti a rozhodovati bude, Světlo nejvyššího z Bohů krmiti bude život jeho, s bratry vůkol v smíru pobývati bude a sváry v lásce ustanou. Neb každý vlk v smečce, je silnější než sám. V ten okamžik přestal jsem býti děckem a stal se mužem…