Nohou svých važ si. Neboť nevedou tě toliko jen po cestách prašných za cílem zjevným. Nohy tvé mimoděk přivádí člověka v místa, kde Boží přítomnost čeká na příchod člověka. Všimne-li si či nikoli, je už na něm.

Rukou svých važ si. I ty nečiní jen to, co zjevné jest, podle lidské vůle. Samy v čase otevření srdce a ústupu rozumnosti, nástrojem Božím jsou. Pak konají věci roztodivné a všeliké zázraky mocné.

To Bohové hrají s našimi těly své hry a najevo vystupuje, že nejsme pány největšími sami nad sebou. Ale tělo propůjčeno máme k užitku jako nástroj…

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..