Moudrost týdne 24.

Kdo k Bohu má upřen zrak, ten jiskru v oku nosí. Jehož pohled na kráse zastaví se a dobré vyhledává. Problémy s lehkostí zvládá a úsměv, jak znamení Boží milosti, na tváři nosí. Jako poslední zemdlévá, však naději nikdy neztrácí.
Kdo k světu má upřen zrak, v jeho očích pusto a prázdno…

Moudrost týdne 23.

Z přebytků dává-li kramář půjčky a navrátit chce půjčené, nazývá se spravedlivým. Není vší, živící se jako parazit.

Kdo však půjčuje lichvu s mrzkým úrokem, zlodějem jest a jako nádor na těle, odřezán musí být.

Neboť hodnotu pak život člověka ztrácí a bída rozlézá se vůkol. Aj, požehnání spravedlivým…

Moudrost týdne 22.

Vlastnění lidí a věcí jest libé rozumu. Dar moudrosti jest libé srdci. Rozum jest těžkou nemocí a srdce silným lékem.
Lidé i věci jsou pomíjivé, však moudrost bez úhony přežívá věky.
Rozum vede k nespokojenosti a chtění. Srdce vede ke klidu a tichému štěstí.
Lidé a věci přináší starost a problémy. Moudrost nese na svých křídlech radost a lásku…

Moudrost týdne 21.

Zajisté přátel pár, každý má. Však poznat pravého přítele jest umění. Neb i nepřítel může státi na straně tvé v těžké chvíli, aby pak získav tvou důvěru, vaz ti srazil.
Přítel pravý moudře promlouvá věci, jenž nechceš slyšet, ale vrací tě k srdci tvému. Množí víru tvou a nese s tebou hříchy tvé…

Moudrost týdne 20.

Jak krajinami mnohými prošel jsem, tu všimnouti musel jsem si různého pokroku technického.
Jinak robená ocel, zvláštně upravené dřevo, jinojaké tkaniny, upravené nástroje na lehčí práci člověka.
Ne vše jest však vnuknutím Božím. I Ďábel přikládá ruku svou k dílu a vnukává vynálezy všelijaké. A tak rozlišování nápadů vnuknutých jest potřebno. V časech přicházejících, vylepšování bude tak veliké, že ani člověka ku práci nebude potřeba. A hlasy bláznů volati budou: Pokrok a zlaté časy nastávají…Však Ďáblova práce to jest.
Neboť člověk na hodnotě své tratit bude a za zpozlátkem blahobytu nemnohých, utrpení většiny lidí nastane. Bůh bude zapomenut a prádné životy žity…

Moudrost týdne 19.

V hudbě jest skrytý Boží hlas. Umí-li člověk naslouchati, lehko je srdci i rukám jeho. Oči zří vše krásnější a bol těla i duše je umírněný, nezřídka odchází neduhy úplně.
Boží hlas má mnoho podob – od zurčení potůčku, větrů, přes šumění moře až po hromy blesků šlehající oblohou.
Však v hudbě Boží hlas ponouká duši člověka k nápravě sebe a růstu v Duchu, k zaobírání se věcmi Božími.
Tímto jest hudba nedílnou součástí vzdělanosti každého člověka…

Moudrost týdne 18.

Člověk bez duševní vzdělanosti jest nevědomý, jak zvíře jen pro pudy žijící, emocemi nízkými cloumaný.
Člověk bez rukodělné činnosti, hlady strádá, oděvu nemá, po domovu jen toužíce, pod strom uléhá…
A tak jedno bez druhého nemůže býti.
Duševní vzdělanost i rukodělná činnost rovni si jsou a stejné úcty i odměny měly by bráti.

Moudrost týdne 17.

Vzdělanost jest právem a povinností každého člověka. Co však jest vzdělaností?

Utváření, budování, vzdělání člověka lepšího z toho kým byl. Ať činí ku většímu prospěchu všem. Neboť ku prospěch svůj se každý z nás narodil, v sobce se divoce vyformoval.

Vzdělanost začíná v srdci a končí v srdci. Rozum jest sluhou srdci.

Stane-li se rozum Pánem, život lidí ztěžkne k nesnesení.

Moudrost týdne 16.

Svět stejný jest. Jen zdá se jiný. Domov domovem jest, ač jeskyní či stanem, chalupou nebo zámkem.
Povoz povozem jest, ač dvoukolák, čtyřkolák, z hrubých dřev nebo kočár.
Oděv oděvem jest, ač suknice je kratší či delší, z hrubého plátna nebo sametu.
Tak forma doznává změn, však obsah jest stále tentýž.
Pokrok lidstva, ve změně člověka je dán. A změna člověka v jeho srdci spočívá…

Moudrost týdne 15.

Mnoho cest pamatují nohy mé. Je to snad údělem poutníků jako jsem já.

Nebýt na jednom místě, srostlý s rodným kusem země, nýbrž putovati z místa na místo a rozsvěceti naději v srdcích těch, jež uzráli k přijmutí.

Zanechav po sobě šlépěj lehkou v životech jejich a doufání, že nebyl a nežil jsem darmo.

A tak v srdci nosím domov. A v něj se uchyluji každý večer, ať mé tělo spočine kdekoli. Domov domovů. Nejbezpečnější a nejtišší ze všech…