Archiv s moudrostmi pro každý týden. Pro aktuální týden, nebo pokud chcete dostávat moudrosti do Vašeho emailu, přihlašte se do newsletteru na úvodní stránce.

Mnozí přichází, jakous církví se pásají a slibují věčný život. Za maličkost. Zříci se máme života svého a moudrosti předků. Říkám jim i vám všem, věčný život v skrytu každý v sobě nosí bez výjimky. Ať věřící v jakéhokoli Boha svého či nevěříc ničemu z toho.

Obchodovat s tím, co je svaté a všem dané, jest horší než vraždění.
Přímou cestu neukazují, věčnost nežijí a jen z vlastního prospěchu lžou a na sebe pozornost strhávají.
Temnotou a červem jest každý, kdo na přímé cestě k nejvyššímu z Bohů klade jako překážku sebe či modly všelijaké.
Svobodni jsme a svobodni zůstaneme…

Co zjevné naším očím jest,není Pravdou.
Však z Pravdy to zrozeno bylo.
To, co tedy člověk nazývá Pravdou, jest pouhým názorem o ní.
Pravda sama, zjevuje se za myslí klidnou, jako hladina vody, nezčeřenou ničím, čím se mysl zaobírá nebo ji rozechvívá.
Za myslí jest Uvědomění.
Za Uvědoměním jest Pravda.
K této Pravdě směřuje vše a každý…

Nohou svých važ si. Neboť nevedou tě toliko jen po cestách prašných za cílem zjevným. Nohy tvé mimoděk přivádí člověka v místa, kde Boží přítomnost čeká na příchod člověka. Všimne-li si či nikoli, je už na něm.

Rukou svých važ si. I ty nečiní jen to, co zjevné jest, podle lidské vůle. Samy v čase otevření srdce a ústupu rozumnosti, nástrojem Božím jsou. Pak konají věci roztodivné a všeliké zázraky mocné.

To Bohové hrají s našimi těly své hry a najevo vystupuje, že nejsme pány největšími sami nad sebou. Ale tělo propůjčeno máme k užitku jako nástroj…

Hodnoty v životě lidském jsou dvojího druhu – materiální a duchovní.
A každý člověk vybírá si podle srdce svého, na kterýchže bude stavěti život svůj.
Kdo rozhodne se pro matérii, umírá prázdný.
Kdo rozhodne se pro duchovno, těžkosti životní naň dolehnou a většina takových k matérii zpátky přilne. Snad jen výjimečně člověk překonává úděl osudu a k Poznání přichází.
Neníť to o volbě.
Každý zrozen jest do hmoty, aby vyznav se v ní, k uvědomění došel, že nejen ona naplňuje život vezdejší.
Tak pevně nohama na zemi, uzralý, nevzdává se matérie, ale pevným krokem kráčí k duchovnímu středu.
Hodnoty propojujíc, směr jasný před sebou, v brázdě života zanechávajíc stopy své, plné světla Poznání. By každý dobře se měl, po těle i po duši své…